Nakonec se ale podařilo a v pátek 18. září 2015 poslanci ve třetím čtení konečně návrh schválili. Co všechno tomu předcházelo, v jaké podobě byl schválen a jaké povinnosti z toho vyplývají?
Krátký pohled do historie
- Červen 2012: Návrh předložil poslanec Jan Farský, inspiroval se slovenskou předlohou. Zákon se nepodařilo projednat, protože Sněmovna byla předčasně rozpuštěna.
- Září 2013: 163 poslanců před volbami veřejně slíbilo, že zákon podpoří včetně sankce neplatnosti smlouvy.
- Prosinec 2013: Jan Farský předložil zákon znovu. Na apel Rekonstrukce státu se k němu připojilo 74 poslanců KDU-ČSL, ANO a TOP 09/STAN. Zákon se následně dostal i do koaliční smlouvy.
- Leden 2014: Přijetí návrhu bylo zakomponováno do programového prohlášení vlády.
- Jaro 2014: Poslanci se zákonem zabývali ve výborech. Velká část požadovala zákon zamítnout a vypracovat znovu. Kompromisem po jednání s Rekonstrukcí státu byla výzva, aby návrh na bázi předlohy Jana Farského komplexně upravila vládní koalice.
- Červenec 2014: Rekonstrukce státu jedná s premiérem, kterému předkládá analýzu, na čem se politické strany shodnou. pověřuje přípravou Ministerstvo vnitra. Jeho tehdejší náměstkyně Adriana Krnáčová připravila z neznámých důvodů v srpnu 2014 takový návrh, který by umožnil zveřejňovat pouze zcela začerněné smlouvy.
- Srpen 2014: Na Ministerstvu vnitra vznikla verze, kterou Rekonstrukce státu na jednání s ministerstvem výrazně kritizovala, jelikož téměř zrušila sankci neplatnosti.
- Leden 2015: Vznikl nový minimalistický návrh stále ještě odpovídající původním požadavkům. Zároveň byla zadána dopadová studie. Od této doby probíhají koaliční jednání, na nichž je společný návrh ještě upravován. Do zákona neznámý autor vkládá výjimku pro ČEZ.
- Květen 2015: Rekonstrukce státu spouští kampaň se známými osobnostmi a vydává Encyklopedii zákona o registru smluv.
- Červenec 2015: Zákon se až napotřetí dostal do druhého čtení v Poslanecké sněmovně díky apelu na předsedy parlamentních klubů. Poslanci podávají 50 dílčích pozměňovacích návrhů, včetně problematických min.
- 18. září 2015: Sněmovna schvaluje návrh registru smluv ve znění návrhu vládní koalice se 4 pozměňovacími návrhy.
Jaké povinnosti z nového zákona vyplývají?
Úřady, kraje, větší obce a také společnosti, které vlastní, budou muset od poloviny roku 2016 zveřejňovat všechny smlouvy v objemu nad 50 000 Kč.
Registr smluv povede Ministerstvo vnitra. Bez zveřejnění v něm bude smlouva neplatná (platné od 1. 7. 2017). Smlouvy musí být zveřejněny v elektronické podobě.
Na koho se vztahuje výjimka?
Nebyl by to správný zákon, aby se na povinnosti z něj vyplývající rovnou nevztahovaly i nějaké výjimky. Kdo tedy z tohoto zákona nemusí mít strach a smlouvy zveřejňovat nemusí?
- ČEZ,
- Obce do 5 000 obyvatel (ty, které nevykonávají rozšířenou působnost),
- Poslanecká sněmovna,
- Senát,
- Kancelář prezidenta republiky,
- Ústavní soud,
- NKÚ,
- Kancelář veřejného ochránce práv.
Stejně tak zákon nedopadne na zdravotní pojišťovny, které ale musí zveřejňovat podle jiného zákona (návrh poslance Víta Kaňkovského – hlasování zde).
Zajímá Vás více informací (zdroje)?
