Naprostá většina orgánů veřejné moci tak v rámci svých agend využívá aktuální a právně platné údaje bez nutnosti dalšího dokládání a ověřování.
Údaje, které tvoří základ sdíleného datového fondu veřejné správy, jsou v základních registrech bezpečně chráněny, každý přístup k nim je pečlivě zaznamenán a každý si může tyto záznamy jednoduše opatřit.
Naprostá většina úřadů využívá služby základních registrů automaticky prostřednictvím téměř 3,5 tisíce připojených informačních systémů. Za pět let ostrého provozu nedošlo k žádnému většímu výpadku a samotné základní registry provedly téměř 1,5 miliardy transakcí.
O provoz a bezpečnost základních registrů včetně samotného připojování úřadů, uživatelské podpory a dalšího rozvoje systému se stará Správa základních registrů.
Údaje v základním registru obyvatel se navíc brzo stanou základem elektronické identity, kterou budou moci od příštího roku občané využívat pro potřeby elektronické komunikace s úřady.
„Místo bilancování se aktuálně zaměřujeme spíše na budoucnost a plnění nových úkolů. S ohledem na dobu fungování základních registrů, kontinuálně se zvyšující počet klientů a transakcí a vzrůstající požadavky na bezpečnost připravujeme technologickou obměnu hardwarové platformy.
V souvislosti s přípravou na vydávání elektronických občanských průkazů musíme zajistit služby související s vydáváním a zneplatňováním identifikačních certifikátů. V rámci přípravy nového zákona o elektronické identifikaci jsme vyvinuli a testujeme systém národní identitní autority, která bude zajišťovat samotné ověřování totožnosti při využívání online služeb.
A v neposlední řadě se snažíme zkvalitňovat a rozšiřovat služby související s naším primárním úkolem, například v podobě projektu registrační autority základních registrů“ představil aktuální plány ředitel Správy základních registrů Michal Pešek.
Zdroj:
