Co si pod tím představit a jaká je vize do budoucna?
Říká vám něco například pojem chytrá popelnice? Ty už v některých větších městech dnes jsou. Vyhozené věci rovnou lisují, aby se do nich vešlo víc odpadu a ve chvíli, kdy jsou plné, vyšlou díky zabudované sim kartě popelářům informaci a ti ji přijedou vysypat.
To ale není všechno, co se v dnešní době testuje nebo je v plánu. Mezi další podobné věci patří např. rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, senzory volných parkovacích míst, inteligentní osvětlení veřejných míst i zastávky hromadné dopravy s aktuálními informacemi o spojích, kultuře nebo počasí.
V neposlední řadě je to ale také možnost, kterou již delší dobu známe a lidé ji hojně využívají. V MHD můžeme platit bezhotovostně, tj. nejen kartami, ale např. i smskou.
„Potřeba těchto investic je dána demografickými a ekonomickými trendy – narůstá počet obyvatel měst a mění se i dopravní, ekologické, sociální a komunikační požadavky,“ upozorňuje Milan Hašek, šéf úseku veřejného a neziskového sektoru České spořitelny, která zavádění chytrých řešení do měst financuje.
Se vším pomůže i EU
To, že se vyplatí do těchto chytrých řešení investovat, potvrzuje i fakt, že na rozdíl od toho předchozího je programové období fondů EU 2014 – 2020 zaměřeno právě na investice do moderních technologií.
Celosvětové odhady dokonce mluví o tom, že do konce roku 2019 se celková částka investovaná do smart city projektů vyšplhá na závratných 1,56 bilionu dolarů (38 bilionů korun).
O tom, jak velký zájem o investice do těchto projektů mají také banky či společnosti jako Mastercard či Visa svědčí jejich současné projekty.
Například největší tuzemská banka podle počtu klientů Česká spořitelna chce v příštích týdnech přijít s projektem Chytré město, který cílí na 132 sídel s více než deseti tisíci obyvateli. Banka plánuje zájemcům pomoct s financováním projektů, poskytnout jim poradenství s dotacemi a v některých případech by ráda nabídla i vlastní vyzkoušená řešení.
„V Praze jsme například umožnili cestujícím odbavování v MHD prostřednictvím platebních terminálů. Bezkontaktní platby v hromadné přepravě jsme zpřístupnili i v regionální dopravě v Moravskoslezském kraji. V Praze, Brně nebo ve Zlíně se můžeme setkat s chytrými popelnicemi, které lisují odpad a po naplnění vysílají signál, že je potřebné je vyprázdnit. I jejich rozmisťování je součástí projektu smart city,“ vyjmenovává Hašek.
Potenciál chytrých měst vidí i další hráči na trhu. „Aktuálně nás v tomto ohledu nejvíce zajímají oblasti veřejné dopravy, parkování, masové zábavy či vstupenek. Příležitosti poskytuje i státní správa,“ uvádí příklady Martina Slavíková z ČSOB.
V Brně to berou z gruntu
„Koncept jsme si rozdělili do tří oblastí. První jsou chytré zdroje, tam patří doprava, energetika, rozvoj a budování města.
Další je chytrá kvalita života, kam patří vzdělávání, nabídka služeb a další sociální záležitost,“ říká zastupitel města Jaroslav Kacer a dodává: „Poslední je chytrá veřejná správa, což představuje efektivní komunikaci s občany. Nám jde v prvé řadě o změnu přístupu, kdy je věci třeba řešit nově a vy užívat nových technologií.“
Brno má v současnosti několik pilotních projektů, které zvažuje spustit či už k nim přistoupilo. „Například testujeme parkovací senzory, jak a kdy stojí na Rooseveltově ulici auta. Sledujeme obsazenost, která se porovnává s daty z parkovacích automatů. Zjišťujeme tak počty lidí, kteří parkují načerno,“ říká Kacer.
Důležitá je podle zastupitele takzvaná modularita, tedy aby jednotlivá řešení fungovala jako stavebnice. Pokud se například ukáže, že existuje lepší řešení, neměl by pro město být problém takovou technologii s nepříliš velkými náklady změnit.
Možností je hodně
Toho, co můžete ve svém městě udělat právě Vy je samozřejmě spousta. Od chytrých zařízení, jakými jsou třeba popelnice až po schopnost umožnit svým občanům v maximální možné míře online komunikaci s vaším úřadem.
Zdroj:
