Na co se můžeme těšit? Zavede elektronický registr oznámení, udílení sankcí bude nadále v režii obcí a také bude stanoven centrální orgán, který bude tuto oblast sjednocovat.
Novela zákona o střetu zájmů představuje jedno z dlouhodobě očekávaných protikorupčních opatření připravovaných v souladu s vládním Akčním plánem boje s korupcí na rok 2015, ale také se závazkem obsaženým v programovém prohlášení a koaliční smlouvě.
Sjednocuje zejména stávající evidenční orgány do jednoho a vytváří centrální elektronický registr oznámení, zavádí povinnost veřejného funkcionáře podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce, zpřísňuje a rozšiřuje zákaz konkurence a vytváří nový systém sankcí podle závažnosti protiprávního jednání, rozšiřuje okruh bývalých funkcionářů, omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry.
Předkládaný návrh také sleduje doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO), která dlouhodobě upozorňuje především na nedostatečný mechanismus vynucování povinností a nedostatečnou kontrolu v oblasti střetu zájmů. GRECO založila v roce 1999 Rada Evropy za účelem monitorování souladu států s protikorupčními standardy. Česká republika se stala členem v roce 2002.
Ministr Dienstbier návrh předložil společně s ministrem spravedlnosti.
Stručný přehled několika změn
- Definici střetu zájmů. Vymezení je odvozeno od definice Rady Evropy.
- Odevzdávání oznámení ke dni nástupu do veřejné funkce. Umožní srovnávat nabytý majetek a další parametry s počátečním stavem. Jde o běžnou praxi v zahraničí.
- Elektronický centrální registr s otevřením dat za politické veřejné funkcionáře. Zlepší kontrolu veřejnosti, přehlednost, sjednotí způsob odevzdávání a vyhledávání v datech, může přehledně a jednoduše ukázat, která data chybí (nebyla odevzdána) a umožní nahlížet na data za veřejné politické funkcionáře bez nutnosti podávání žádosti o přístup do systému.
- Stanovení pevné 6měsíční lhůty pro přístup do registru oznámení. Zaručí jednotnou lhůtu pro přístup do registru, což napraví stávající stav, kdy některá evidenční místa přidělovala přístup i jen na 2 dny přes víkend.
- Odstupňování a zvýšení sankcí. Diferencuje sankce dle závažnosti provinění, umožňuje udělit i relativně citelnou pokutu (až 0,5 mil. Kč) a především pro závažnější provinění stanovuje minimální hranici sankcí, takže za některé přestupky dostane provinilec při prokázání provinění určitou pokutu vždy.
Další doporučení Rekonstrukce státu?
- Zefektivnění sankčního systému.
Správní delikty budou i nadále projednávat v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností dle trvalého pobytu veřejného funkcionáře. Toto nastavení se prokázalo být neúčinným a neefektivním také z důvodu systémové podjatosti, přesto novela v tomto směru nepřináší žádný návrh zlepšení stavu.
Sankční pravomoc by měla být i z důvodu vyšší efektivity svěřena stejně jako evidence jednomu orgánu, ideálně totožnému (tedy Ministerstvu spravedlnosti). Návrh zákona ponechává udílení sankcí nadále na úrovni obcí, došlo nicméně ke stanovení centrálního orgánu, který by podle předkladatele měl praxi v udílení sankcí sjednocovat.
- Nastavit přístup veřejnosti k informacím o veřejných funkcionářích ve stejném rozsahu.
Po rozdělení veřejných funkcionářů na „politiky“ a „nepolitiky“ je přístup veřejnosti k oznámením „nepolitiků“ jednak formálnější, jednak došlo k omezení zveřejněných údajů.
O „nepoliticích“ se veřejnost z registru oznámení dozví méně informací, než o „politicích“, jak plyne z § 14b novely, což znamená nejen neodůvodněně nerovné podmínky, ale také ústupek pod stav aktuálně platný (nyní tyto údaje musí odevzdávat všichni veřejní funkcionáři a všechna oznámení veřejných funkcionářů jsou veřejnosti dostupná v plném rozsahu, srov. § 13 odst. 2 stávajícího znění zákona o střetu zájmů).
- Zvýšit výši pokuty za opakované uvedení chybných údajů v oznámení.
Umožnit orgánům projednávajícím přestupky veřejných funkcionářů udělovat vyšší pokuty v případě, že veřejný funkcionář uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v oznámení i přesto, že byl za toto jednání již pokutován.
V praxi se potvrdilo, že obce s rozšířenou působností udělují jen velmi nízké sankce. Navíc, zatímco v navrhovaném zákoně je sankce za neúplné nebo nepravdivé údaje ve výši 1000 Kč až 50000 Kč, v zákoně o prokazování původu majetku lze občanovi uložit penále ve výši až 1 milionu Kč a hrozí mu doplacení daně s pokutou až do 100% výše doplatku daně.
Zvýšení horní hranice pokuty za opakované porušení zákona by tedy mělo preventivní účinek.
- Zpracovat oponenturu na zadávací dokumentaci elektronického centrálního registru externími odborníky,
resp. postupovat v zadávacím řízení pomocí „soutěžního dialogu“. Zajistí se tím, že budou zváženy všechny varianty architektury systému a nebude poptáváno zbytečně zastaralé či drahé technické řešení registru oznámení.
Stávající podoba i cena uvedená v důvodové zprávě zakládají pochybnosti o vhodnosti a hospodárnosti technologického řešení.
Zajímá vás více informací (zdroje)?
- Stanovisko Rekonstrukce státu k novele zákona o střetu zájmů
- Vláda schválila návrh zákona o střetu zájmů a další klíčové protikorupční novely
- Novela zákona o střetu zájmů posílí transparentnost při výkonu veřejné funkce
- Vládou schválená novela zákona o střetu zájmů je zcela nedostatečná
- 17/15 Novela zákona o střetu zájmů
