Spolupracovník Lidových novin Jan Macháček se ptal předních českých ekonomů, co je příčinou.
Pokud jde o zavádění eGovernmentu, je za námi už pouze Rumunsko. Lídrem je samozřejmě Estonsko.
Nedaří se nám například zavádět elektronickou identitu, rychle zakládat firmy, komunikovat s úřady, ani nemáme elektronickou občanku. Je to v rozporu s tím, že v nákupech přes internet, a vůbec v jeho aktivním využívání jsme naopak na předním místě v Evropě.
Je příčinou strach? Nebo prostě schází akční plán? Jak moc to škodí našemu hospodářství?
Tragická kvalita státní správy
Kvalita naší státní správy je z každým rokem nižší a nižší. Velké personální zásahy, neochota všech zúčastněných se pohnout stejným směrem, neustálé výjimky a zdlouhavé řešení každého problému jsou důvodem.
Zavádění jakékoli pokrokovější nové technologie či rozvojové agendy je pro státní správu obvykle nepřekonatelný problém. Vzpomeňme si třeba na problémy s Registrem smluv, které stále ještě, ani po těch mnoha letech, nejsou s konečnou platností dořešené.
Jakákoli větší strukturální reforma u nás podle odborníků prakticky nemá naději na úspěšnou realizaci.
Jednou z největších brzd České republiky spatřují odborníci především v neschopnosti správného a kvalitního řízení státu jako celku i jeho institucí odděleně.
„Nic tolik neuhodí do očí, jako je vysoká kvalita a rozhled tvůrců politik třeba ve Velké Británii, Nizozemsku a Skandinávii na straně jedné a někdy až neuvěřitelná nekompetence a úzký pohled na věc u nás a dalších postkomunistických zemí, ale i jižní Evropy.
Bohatství a chudoba evropských zemí úzce souvisí s kvalitou státní správy. Málokdo si to ale dostatečně uvědomuje,“ říká Daniel Münich, CERGE-EI.
Neschopnost efektivní organizace
Nejde o to, že bychom měli nedostatek nápadů. Pokud jde o návrhy řešení či vytyčený cíl, papírově si umíme celkem poradit. Většina státních úředníků je individuálně velmi schopná a vzdělaná.
Bohužel jako celek nejsme schopni se hnout z místa, ať se jednotlivé skupiny snaží, jak chtějí.
„Podle mého soudu je tato situace důsledkem skutečnosti, že po listopadu 1989 nebyla státní správa transformovaná souběžně s celkovou transformací naší společnosti. Teprve dnes – po uplynutí celé generace – byl přijat služební zákon, a to ještě ve formě, která omezuje jeho transformační účinnost, a v kontextu, jenž naznačuje, že nám jej víceméně vnutila evropská byrokracie,“ říká Edvard Outrata, státní úředník ve výslužbě.
Naším největším problémem je, že řízení státu jako takové není vůbec odlišeno od práce politiků. Zatímco jinde se o řízení státu starají jiní lidé a starostí politiků je pouze vyjadřovat vůli lidu a obhajovat jim svá rozhodnutí, u nás se to vůbec neděje.
I když to vypadá, že jistá reforma již probíhá, bude pravděpodobně ještě velmi dlouho trvat, než se dostaneme tam, kam je to potřeba.
Příčina digitálního zápecnictví
Srovnání EU jasně dokazuje, že pokud jde o gramotnost v rámci IT technologií a IT infrastrukturu, jsme vysoko nad průměrem. Tím tedy naše zaostávání, pokud jde o eGovernment rozhodně omlouvat nejde.
Naši přední experti v zahraničí velmi úspěšně zavádějí celou řadu nových technologií a realizují mnoho nových nápadů. U náš bohužel šanci nedostávají. Proč? Vyjádřil se k tomu Zdeněk Kudrna, University of Vienna.
Za prvé je u nás možné relativně snadno vyprat špinavé peníze z korupce prostřednictvím plateb za všemožné konzultační, poradenské, právní či marketingové služby. Ty obvykle „poskytují“ politicky spřízněné firmy, kterým se jen obtížně prokazuje, že nedodaly smysluplné protiplnění.
Případy, jako je Opencard nebo nefunkční registry aut či státních budov, věrohodně dokazují tuto nešťastnou oblibu IT zakázek.
Druhým problémem je, že digitalizace veřejné správy ji celou výrazně zprůhledňuje. A v případě mnohem vyšší transparentnosti by právě výše popsané praktiky byly výrazně omezeny, ne-li vůbec nemožné. A to se samozřejmě mnohým nelíbí.
Důkazem opět může být zmiňovaný Registr smluv, který vyvolal dlouholetou debatu a nyní se v rámci něj řeší výjimky. Proč jsou potřeba, když je všechno v pořádku a nic nekalého se neděje? Vyšší administrativní zátěží to rozhodně nebude.
Zaostávání v zavádění informačních technologií opět ukazuje, že největší brzdou ekonomického rozvoje Česka zůstává nevýkonná politika a státní správa. Ekonomové v NERVu, na univerzitách i v Evropské komisi si lámou hlavu, proč Česko neroste, když všechny měřitelné předpoklady ukazují, že bychom měli starou Evropu dohánět.
S lepším vysvětlením, než jsou tyto „institucionální“ příčiny, ale nikdo nepřišel. Pokud se po čtvrtstoletí rozvoje a tuctu let v EU stále cítíme chudými příbuznými, pak nejpravděpodobnější příčinou je, že nám dosud chybí aspoň průměrně efektivní technologie vládnutí.
Zdroj:
