Tento přístup již kritizuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Je totiž velmi vzdálený transparentnímu rozdělování peněz, o kterém se v posledních měsících stále dokola mluví.
Jen za letošní rok podle statistik vystoupila hodnota zakázek v jednacím řízení bez uveřejnění na dvojnásobek loňské výše. Stát přes jednací řízení utratil letos zatím přes 20 miliard korun, tedy 14,6 % hodnoty všech uzavřených zakázek. Loni byl podíl 7,6 %, objem za celý rok 27 miliard.
„Vidíme, že se čím dál častěji využívá jednací řízení bez uveřejnění, tedy v podstatě zadání zakázky bez soutěže. Máme pocit, že se tento institut nadužívá a často k němu není důvod,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Jednací řízení bez uveřejnění se má podle zákona užívat jen ve výjimečném případě, kdy prostě není jiná možnost, než se obrátit na jednu jedinou firmu. Spíš to ale vypadá, že se na tuto možnost příliš spoléhá a úřady tím řeší svoji „nechuť“ soutěžit řádně a hlavně včas.
„Většinou jde o pochybení konkrétních lidí, že se zakázka nestihla otevřeně vysoutěžit včas. Těžko říct, zda je to záměrně, nebo jen zaspali, ale je to systémově špatně,“ dodal Kala.
Například Ministerstvo dopravy má takovýchto zakázek přes 80%. Za všechny případy můžeme například uvést zakázky na mýto či registr vozidel. V obou případech ani přes opakovaná upozornění nebyly zakázky vyhlášeny řádně a včas a tak nezbývá než uzavřít smlouvy se stávajícími dodavateli na další období. Jak je to možné? A kdo za to tedy může?
Právě různé IT zakázky na provoz státních systémů bývají velmi často k takovýmto neprůhledným soutěžím zneužívány. Stále ještě je ve všech zakódována představa,že když jde o IT, všechno musí být velmi drahé. Ale ze zkušenosti taky víme, že všechno jde levněji, pokud se člověk opravdu snaží takovou možnost najít.
Zdroj:
