Jeho zástupci se účastnili důležitých jednání k monitoringu jednotlivých operačních programů, které jsou pro obce relevantní.
Nejprve se uskutečnila 7. 6. 2017 Rada pro fondy ESIF, kde SMS ČR reprezentoval 1. místopředseda Radim Sršeň. Členové se dozvěděli údajně pozitivní zprávu v čerpání dotací z EU. Česká republika je, dle Ministerstva pro místní rozvoj, v žebříčku zemí již čtvrtá, resp. šestá od konce v čerpání evropských financí. Důležitou zprávou, která na jednání zazněla, byl stav čerpání evropských fondů ze strany nestátních neziskových organizací. Dosud totiž tyto organizace v naší zemi byly úspěšné jen v 1400 žádostech o dotaci napříč všemi operačními programy, a to jich u nás je 140 000!
Následující den zasedal Monitorovací výbor IROP, na kterém zastupoval SMS ČR opět pan místopředseda Sršeň. Představitelé Evropské komise na jednání konstatovali také špatné a pomalé čerpání evropských fondů. Dle jejich názoru to svědčí to asi o tom, že se naší zemi tak daří, že ani prostředky EU nepotřebujeme. To může mít pro nás bohužel negativní dopady při vyjednávání částky podpory EU pro budoucí programovací období 2021-2027.
Následující zprávy již byly pozitivní, SMS ČR se podařilo spolu s partnery přesunout 3 miliardy Kč k navýšení alokace ve prospěch škol a prosadit výhodnější a jednodušší podmínky pro podporu v oblasti sociálního bydlení.
Na začátku června následovala platforma CLLD v rámci Operačního programu Zaměstnanost a 15. a 16. června skončilo „tour po operačních programech“ výjezdní zasedání monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova. Zde zástupci SMS ČR a NS MAS apelovali na změnu Programu rozvoje venkova tak, aby v rámci místních akčních skupin mohly být podpořeny i aktivity spolků a neziskových organizací v našich obcích, a bylo využito podstatně jednoduššího systému žádostí a administrace v rámci tzv. grantových schémat.
„Věříme, že budeme úspěšní, byla by to skutečná pomoc našim spolkům, válcovaným v současnosti nesmysly typu EET. Trošku smutné je, že v rámci Programu rozvoje venkova se prakticky nečerpají finance z opatření určených ke spolupráci, ať již mezi zemědělci či obcemi a zemědělci, což je např. v Rakousku zcela běžné. Věřím, že i SMS ČR nepomůže v rámci chystané publikace příkladů dobré praxe spolupráce zvrátit tento nezájem.“