Počítá se s náklady až ve výši 13 miliard korun, díky jeho provozu prý ale stát ve výsledku ušetří.
„Pokud se má [státní] ICT někam posunout, je to dobrá cesta,“ říká náměstek ministra vnitra pro ICT Jaroslav Strouhal.
Nutné je samozřejmě dodat, že ani vyčíslení nákladů, ani materiál s názvem Národní strategie cloud computingu, ke které se sešly připomínky jednotlivých resortů, zatím nejsou konečné a počítá se ještě s jejich dopracováním.
„Hlavním cílem strategie je zefektivnit ICT služby, které instituce veřejné správy využívají na podporu svých agend či podpůrných a administrativních procesů, a to cestou jejich sdílení prostřednictvím eGovernment cloudu,“ píše se v dokumentu jako odůvodnění.
Po zavedení cloudu by se podle představ státu mohlo ušetřit minimálně 20 procent nákladů na stávající ICT služby, tedy asi 2,5 miliardy korun ročně.
Cloud má garantovat bezpečnost (na koncepci se dělá také s Národním bezpečnostním úřadem a akce je v součinnost s Národní strategií kybernetické bezpečnosti), má se dosáhnout „zrychlení a vyšší efektivity nákupu standardních (komoditních) ICT služeb“ a díky větší standardizaci ICT dosáhnout také standardizace pracovních procesů. Zefektivnit se mají také roztříštěné personální kapacity.
Jaký je plán?
Od roku 2017 se mají sjednotit společné nákupy ICT služeb přes veřejně dostupný portál. Podle představ se vše urychlí a náklady mohou spadnout až o 40%.
Do konce roku 2019 by se měla konsolidovat všechna datová centra a provoz jednotlivých institucí by se měl přesunout na státní datové komplexy. Díky tomu se mimo jiné mají sdílet výpočetní zdroje a kapacity (základní software, hardware, personál, datové linky) a sjednotit provozní prostředí aplikací.
Do konce roku 2020 by se pak měly sjednotit aplikace, které podporují stejné agendy či administrativní procesy.
Nyní máme skoro 7 tisíc IT systémů
To, že si jednotlivé úřady a instituce pořizují vlastní řešení a neexistuje jednotné řešení, ve výsledku znamená, že ke konci roku 2015 stát registroval celkem 6 805 informačních systémů. Roční provoz těchto systémů stojí cca 24,4 miliardy korun, celkové náklady na tyto systémy dosahují závratné výše 134,8 miliardy korun.
Datových center, ve kterých jsou systémy provozovány, je nyní celkem 47. Průzkum Státní pokladny Centrum sdílených služeb navíc odhalil, že ani jedno z těchto center nesplňuje všechny kritické parametry spolehlivosti a bezpečnosti.
O špatné situaci se ve zprávě z roku 2015 zmiňuje i Národní kontrolní úřad (NKÚ):
„V současnosti není nastaven systém rozvoje udržitelnosti sdílených služeb datových center, není stanovena koordinace budování a rozvoje datových center, není stanoveno, kde by měly být současné i nově vzniklé informační systémy provozovány, a neexistují pravidla pro přechod veřejné správy do datových center provozovaných Českou poštou či Státní tiskárnou cenin (SPCSS).“
Jak má vypadat státní cloud?
Má mít dvě části. Státní a komerční cloud. Stávající služby se mají do těchto částí migrovat. Státní bude mít pod kontrolou kritickou infrastrukturu a data, zbývající služby půjdou do komerční části.
Státní cloud má být složen ze tří geograficky oddělených datacenter se službou disaster recovery pro případný výpadek jedné lokality. První dva objekty má provozovat SPCSS, třetí pak Česká pošta, respektive Odštěpný závod ICT služby (do budoucna tedy NAKIT).
Na konečnou podobu řešení si ale ještě nějakou dobu počkáme.
Zdroj:
