Přesně jak slíbila, představila minulý týden Evropská komise svou vizi strategie jednotného digitálního trhu (PDF soubor, v angličtině).

Určitě zatím není nutné panikařit. Šlo skutečně o pouhé představení vizí, cílů a nástinu úvah, kterými se v tomto směru Evropská komise momentálně zabývá.

Závěry typu „Takto by to mělo být…“ či „My jako EU to chceme takto…“ přijdou až v legislativních návrzích, které se teprve budou připravovat. Kdy a co přesně by se mělo dít najdete v harmonogramu pro roky 2015 a 2016, (PDF soubor) který je součástí zveřejněné strategie.

Rozhodně ale výše uvedené už teď stojí za malé povšimnutí.

Bude to jenom začátek

Komise sama označuje vydání zmíněných legislativních návrhů jako „dokončení jednotného trhu“. Ti, kteří do toho ale trochu vidí, vědí, že tak jednoduché z pohledu legislativy to zase nebude.  Návrhy totiž musí odsouhlasit jak Evropský parlament, tak Rada EU. To znamená, že jak europoslanci, tak členské země mohou tyto návrhy jak měnit, tak samozřejmě i shodit ze stolu, což se již mnohokrát v různých podobách stalo.

Příkladem může být například nové nařízení k ochraně osobních údajů, které se v tomto procesu spolurozhodování tak nějak zaseklo.

Jak dlouho to tedy bude trvat? Například Jiří Peterka se ve svém článku přiklání k názoru, že „nová vize zaměstná spoustu lidí v Bruselu na dalších 5 let“.

Nic, co bychom již nevěděli?

To, čím se Evropská komise nyní zabývá, v podstatě není nic úplně nového. Většina problémů je na stole již spoustu let a mnoho lidí se je již nějakým způsobem vyřešit snažilo.

Za zmínku v tomto snažení stojí např. Lisabonská strategie z roku 2000, či Evropa 2020.

Z té druhé jmenované se nakonec podařilo protlačit spolurozhodováním jedno jediné nařízení a to nařízení č. 910/2014 (eIDAS) o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru.

V těchto procesech se krásně ukázalo, jak složité vlastně všechno je. Každý členský stát i každá zájmová skupina to vidí trochu či úplně jinak a všichni samozřejmě hájí pouze své vlastní zájmy.

Nynější Komise chce v podstatě téměř to samé, byť v trochu rozsáhlejším celku. Může se jí to podařit, když ta předchozí dokázala protlačit jen velmi malou část?

Co bude největším oříškem?

Oblastí, kde se čekají obrovské diskuze, vás samotné určitě napadne celá řada, takže jen velmi stručně.

Odborníci očekávají největší problémy v oblasti online platforem (vyhledávače, sociální sítě, cenové srovnávače atp.) a tzv. geo-blockingu (služby v některých státech dostupné jsou a v jiných ne).

Určitě bude také na pořadu následujících měsíců nějak sjednotit postupy v případě šíření nelegálního obsahu a ochrany duševních práv, které v současné době až tak jednotné a pro některé oblasti dostatečné bohužel nejsou.

Je zatím opravdu ve hvězdách, jak to celé dopadne a záleží především na jednotlivých členských státech, jestli to vůbec nějak dopadne či se v budoucnu dočkáme jen dalších vizí a představ.

Určitě si ale myslím, že není momentálně až tak důležité, co vlastně vymyslí Komise v rámci EU. Je potřeba, abychom se sami začali snažit prosazovat to, co nám skutečně může pomoct a to jak v celé naší republice, tak také na jednotlivých úřadech. Protože jinak a mnohem lépe to jde vždycky. Jen je potřeba se změn nebát.

ZDROJ:

Autor Jaromír Soldát