Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v minulých dnech vydal prvostupňové rozhodnutí týkající se veřejné zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST“.

O rozhodnutí Úřad dnes obsáhle referoval deník MF Dnes (Kdo vyplatí lidem bez práce podporu? Neví to ani stát. MF Dnes, 11.9.2015, s. 2).

Rozhodnutí Úřadu však redaktorky deníku nejspíše neměly k dispozici v úplnosti, případně je zcela nepročetly, neboť při své analýze dospěly k nesprávným závěrům.

Úřad ve svém rozhodnutí konstatoval, že MPSV porušilo zákon o veřejných zakázkách, neboť nezdůvodnilo, proč neshledalo žádnou z nabídkových cen za mimořádně nízkou. Nabídkové ceny se přitom pohybovaly výrazně níže než cena, kterou zadavatel původně předpokládal, a existovala u nich tedy oprávněná pochybnost o tom, že mimořádně nízké mohou být.

Smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele před uchazeči, kteří hodlají v zakázce zvítězit předložením ceny, za niž není možno zakázku realizovat.

Hodnoticí komise tedy musí posoudit, zda jsou nabídkové ceny reálné nebo zda jsou mimořádně nízké.

Pokud usoudí, že se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak si musí vyžádat od uchazeče její zdůvodnění, které buď akceptuje, nebo nabídku vyřadí. Obdobně je zadavatel povinen transparentně zdůvodnit, proč ceny uchazečů za mimořádně nízké nepovažuje, přestože vykazují značné odchylky od předpokládané ceny zakázky.

Úřad proto zrušil pouze některé úkony týkající se posouzení a hodnocení nabídek. To je jedním ze závěrečných kroků v zadávacím řízení a MPSV by mělo být schopno je rychle zopakovat, tentokrát i se zdůvodněním, proč nabídkové ceny nepovažuje za mimořádně nízké.

Zadávací řízení se tedy na rozdíl od toho, co tvrdí MF Dnes, nedostává zpět na počátek, ale může být v poměrně krátké době zadavatelem dokončeno, a to transparentně a zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.

V článku uvedená paralela s rozhodnutím ÚOHS o zakázce na provoz centrálního registru vozidel je nepřípadná, neboť u CRV došlo k zásadnímu pochybení zadavatele již v nastavení zadávacích podmínek a Úřad tedy musel zrušit celé zadávací řízení.

V případě MPSV bylo přitom zrušeno jen několik málo úkonů v závěru zadávacího řízení. Úřad si naopak vysoce cení přístupu MPSV ke správnímu řízení a také oceňuje kvalitu zadávací dokumentace, kterou ministerstvo dokázalo pro takto komplikovanou zakázku zpracovat.

Zdroj:

 

Autor Redakce